Na počátek letošního léta připadá 80. výročí úmrtí kdysi známé a význačné osobnosti nejen Božic a Českých Křídlovic (dnes součást Božic – pozn. red), ale vlastně i celého Znojemska a jižní Moravy preláta Maxe Mayera, rytíře z Ahrdorffu a Wallersteinu.
Tento schopný, ambiciózní, ale zároveň hluboce lidský muž se narodil 3. prosince 1845 v Kroměříži v zámožné šlechtické rodině jako Maximilian Thaddäus Mayer. Na kněze byl vysvěcen 6. června 1868 a šest let působil jako kaplan v Brně. V listopadu 1874 odjel ze studijních důvodů do Říma, kde se stal tajným komořím „vatikánského vězně“ papeže Pia IX. V roce 1876 získal doktorát kanonického práva, následujícího roku byl jmenován papežským prelátem a v roce 1880 se stal apoštolským protonotářem nového papeže Lva XIII. Tato závratná a rychlá kariéra (stejně jako její nečekané přerušení a utlumení) zavdaly v pozdějších letech (též ve spojení s jeho soukromým životem na konci 90. let 19. století) nejednu spekulaci o jejich pravých příčinách.
Ověřená fakta ovšem říkají, že v roce 1881 onemocněl a vrátil se zpět na Moravu. V roce 1884 zamířil na teplý a slunečný jih, na faru do Českých Křídlovic (dnes součást Božic) na Znojemsku. Brzy se zde stal známou a uznávanou osobností. Do srdcí občanů obou obcí se tento 198 cm vysoký a urostlý muž zapsal nejen jako kněz a veřejně činný člověk, ale i jako zachránce mnoha božických a křídlovických dětí během jarního tání roku 1888 a následném stržení zděného barokního mostu divokými vlnami rozbouřené řeky Jevišovky. Nezapomenutelným životním dílem preláta Maxe Mayera se nakonec stala stavba monumentálního zdroj znojemský týden.
V roce 1899 byl jmenován sídelním kanovníkem metropolitní kapituly v Olomouci a po 15 letech svou oblíbenou farnost v Božicích a Českých Křídlovicích opustil. V roce 1901 mu bylo přiznáno právo používat predikátu rytíř z Ahrdorffu a Wallersteinu. O patnáct let později získal císařským diplomem titul barona. Již předtím byl v roce 1913 jmenován kapitulním prelátem a v roce 1921 kapitulním proboštem metropolitního kostela Sv. Václava v Olomouci.
Do Božic se však stále vracel. Roku 1895 zde koupil dva sousední domy, kterým se později začalo říkat prelátova vila, i přilehlý pozemek pro známou prelátovu botanickou zahradu - arboretum. V novém domě v Božicích trávil prelát Max Mayer každoročně svou letní dovolenou. V přepychovém a útulném letním sídle v Božicích vznikla v letech 1900 – 1926 veškerá prelátova literární díla. Jako výraz vděku předal v roce 1922 každé božické a křídlovické rodině dvě své knihy se jménem obdarovaného a vlastnoručním věnováním.
Svůj trvalý vztah k jižní Moravě vyjádřil i tím, že si na jaře 1928 nechal na božickém hřbitově podle vlastního návrhu postavit hrobku. V Božicích chtěl také oslavit 60 let svého kněžství. Uprostřed příprav oslav tohoto diamantového výročí však Max Mayer dne 7. července 1928 v Božicích ve věku nedožitých 83 let zemřel.
Když byl prelát Mayer z Ahrdoffu 11. července 1928 - za přítomnosti olomouckého sboru kanovníků, dalších duchovních hodnostářů a velkého množství občanů z obce i širokého okolí - s velkými poctami pohřben, sledovali obyvatelé Božic a Českých Křídlovic neobyčejný pohřební průvod.
O poslední cestě Maxe Mayera psaly i tehdejší noviny. Znojemský list Znaimer Tageblatt líčil život významného člověka, jeho lásku k umění a vědě, jeho dobročinnost, oceňoval jeho básnické práce a zdůrazňoval jeho jedinečnou lásku k jižní Moravě.
Prelát Max Mayer byl skutečně velkým milovníkem umění a významným mecenášem. Muzejní sbírky znojemského muzea obohatil množstvím rozmanitých darů. V roce 1921 od něj město Znojmo zakoupilo soubor indických loveckých a bojových zbraní a kolekce japonských pušek, které si přivezl ze svých cest po Asii v letech 1900-1901. Tyto orientální zbraně jsou dodnes součástí muzejní expozice.
Malým muzeem byl i jeden z jeho domů v Božicích. Mezi zvláštnosti domu patřila domácí kaple s Madonou, známým Jihomoravským křížem, oltářem a kulatými barevnými okny. Dále sem patřila bohatá sbírka starobylých uměleckých předmětů, zbraní a výtvarných a keramických děl z celého světa. Nacházela se zde i bohatá knihovna, sbírky rostlin, brouků a minerálů. Asi hektarová zahrada patřící k vile byla osázená vzácnými a exotickými rostlinami z celého světa. Přes zimu byly cizokrajné byliny a rostliny chráněny ve skleníku. K posezení sloužily i tři altánky.
Literární dílo Maxe Mayera tvoří 11 veršovaných divadelních her (šest z nich je uloženo v knihovně Jihomoravského muzea ve Znojmě), 3 drobnější hry a řada teologických textů. Skládal též básně publikované především v regionálním tisku.
Samostatnou kapitolou díla preláta Maxe Mayera je stavba kláštera Maria Hilf v dnešních Božicích. Původní charitativní objekt - útulek pro děti a staré lidi – byl postupně rozšiřován o další stavby. Správy se ujaly sestry sv. Karla Boromejského. V letech 1905 – 1906 pak byla vybudována dominantní čtyřpatrová budova s kaplí jako dívčí penzionát. Byla zde zřízená dívčí měšťanská škola pro dívky z celé monarchie a po roce 1918 rodinná škola. Od roku 1950 slouží většina budov potřebám domova důchodců.
Prelát a baron Maximilian T. Mayer, rytíř z Ahrdorffu a Wallersteinu patří bezesporu mezi nejvýznamnější osobnosti, které kdy žili a působili v Božicích a Českých Křídlovicích. Není určitě jeho vinou, že svoji dlouhou životní pouť prožil ve složité a komplikované době a tudíž kromě životních vzestupů a zasloužené slávy, dočkal se i zklamání a bolesti. Jeho vztah k jižní Moravě a krajině kolem Božic a Českých Křídlovic se sametově zářícími meruňkami však byl příkladný.